V přípravné třídě je kladen důraz na spolupráci a naslouchání
Rozhovor s Mgr. et Bc. Blankou Ptáčkovou, která se celý profesní život věnuje výchově a vzdělávání ve školním a mimoškolním prostředí i v sociálních službách.
1. 5. 2022
Navazujeme na rozhovor s Mgr. Ilonou Hulínovou, se kterou jsme hovořili o tématu školní zralosti a připravenosti dítěte na školu. Mgr. Bc. Blanka Ptáčková toto aktuální téma doplňuje možnostmi podpory a stimulace dětského vývoje a informacemi o tom, jaké konkrétní programy lze využít pro předškoláky nejen v přípravných třídách tak, aby jejich skutečný školní start byl co nejúspěšnější. V základní škole Veronské náměstí v Praze 15 pracuje od jejího založení a i když mohla před lety odejít dozaslouženého důchodu, přijala výzvu od vedení školy a od školního roku 2013/2014, za velképodpory vedení školy a MČ Praha 15, zřídila přípravnou třídu. A následující školní rok ještě druhou.
Je bez nadsázky pedagogickým pokladem Prahy 15. Celý profesní život věnuje výchově a vzdělávání ve školním a mimoškolním prostředí i v sociálních službách. Má dlouholetou praxi ve speciálně pedagogickém poradenství, diagnostice, reedukačních a terapeutických cvičeních a aktivitách. Je autorkou více než třiceti učebních textů a metodik prevence rizikového chování, evidovaných ISBN v Národní knihovně ČR, spoluautorkou mnoha dalších registrovaných učebních textů a metodikem prevence rizikového chování pro ZŠ a SŠ, autorkou řady projektů ve speciálně pedagogické a sociální oblasti a autorkou a spoluautorkou řady výzkumů na podporu prevence rizikového a závislostního chování.
Celý svůj profesní život jste zasvětila výchově a vzdělávání. Vnímáte nějaké rozdíly ve
školní zralosti a připravenosti dětí na školu v porovnání s dřívější dobou?
Informací, které se na dnešní děti od mala hrnou, je tolik, že v pudu sebezáchovy jejich mozek často vypíná – říká se tomu "ochranný útlum". Oslabeno je tím například zrakové a sluchové vnímání - dítě se postupně musí naučit slyšet, aniž by poslouchalo, a podobně "nevidět" vše to, co v tak obrovském množství útočí na jeho zrak.
V současné době také pozoruji dvě polohy přístupu rodičů k dětem. Děti jsou buď rodiči příliš opečovávané, a mají pak potíže obstát v dětském kolektivu, nebo jsou jejich rodiče naopak z různých důvodů natolik zaneprázdněni, že se jim málo věnují. Děti pak pasivně tráví volný čas u televize, počítače či tabletu, což k prevenci specifických poruch učení opravdu nepomůže.
Které běžné činnosti s dětmi k prevenci vývojových potíží naopak přispívají?
Pro období předškolního věku je typická živost a hravost, která se projevuje především v dětské hře a hrou se také rozvíjí. Dětské pohybové, rytmické a senzomotorické hry pomáhají procvičovat hrubou a jemnou motoriku, schopnost pohybové koordinace a smyslového vnímání, a to vše je důležité pro budoucí nácvik čtení, psaní a počítání. (Kdybychom si chtěli úplně konkrétně představit, o jakých hrách se bavíme, jsou to dříve zcela běžné honičky, schovávačky,
písničky a tanečky s pohybem, hry typu "Pan čáp ztratil čepičku", "Rybičky, rybáři", "Zlatá brána", “Skákání panáka“...) Hry, které jsou zaměřené na postřeh, cvičí u dětí důležitou schopnost koncentrovat pozornost, soustředit se (vzpomeňte si na "Všechno lítá, co peří má"). Fantazijní hry i kresba rozvíjejí kreativitu dítěte.
Neodpustím si zde opět poznámku k vlivu počítačů a tabletů. Současná generace dětí je označována jako „audiovizuální“, ani ke kresbě už děti nevyužívají vždy papír, ale často tablety. Přestože i na PC může dítě hrát hry, které jsou zaměřené na koncentraci pozornosti, prostorovou a pravolevou orientaci nebo vizuální diferenciaci, chybí zde propojení vnímání a motoriky. Zároveň ubývá běžného pohybu i motorické koordinace. Omezen je také nácvik grafomotorických funkcí - při kreslení na počítači totiž dítě neuvolňuje ruku stejným způsobem jako při běžném kreslení pastelkami. A v neposlední řadě hraní na počítači rozhodně neplní socializační funkci tak jako dřívější dětské hry. Častým důsledkem všeho, co jsme vyjmenovali, je nerovnoměrný a opožděný rozvoj vnímání a pohybových funkcí, které jsou tak důležité pro nácvik čtení, psaní a počítání.
Devět let vedete přípravnou třídu při ZŠ Veronské náměstí. Jak učitelská práce v přípravné třídě vypadá?
Cílem mé práce je rozvoj osobnosti každého dítěte a stimulace jejich oslabených dílčích funkcí (pozn.: šlo by vyjmenovat příklady oslabených fcí?) Využívám k tomu metody, které jsou v podobě ucelených programů schváleny (certifikovány) ministerstvem školství. Jejich součástí je důraz na intenzivní komunikaci, na rozvíjení řeči jak v
oblasti slovní zásoby, tak v oblasti přesnosti a správnosti vyjadřování. Jinými slovy - není důležité jen to, kolik slov dítě umí říci, ale i to, jak přesně je umí použít ve správných situacích a zda se umí v různých situacích vyjadřovat odpovídajícím způsobem. Zcela přirozeně je podporován nejen rozvoj paměti, logického myšlení, postřehu, koncentrace i správného rozhodování, ale i motorika sociální a citová samostatnost, tj. emoční stabilita, schopnost kontrolovat a řídit své chování.
Práce v přípravné třídě ale samozřejmě není pouze záležitost využívání edukačních programů. Děti se učí pracovat s chybou jako běžnou a přirozenou součástí života, ale zároveň každému dítěti je umožněno, aby v něčem bylo právě ono úspěšné. Důraz je kladen na spolupráci a naslouchání. Děti se učí toleranci k druhým, učí se vzájemně si pomáhat a jeden druhého podporovat na cestě při dosahování vzdělávacích cílů. Učí se tomu, že společnost je přirozeně rozmanitá a že individuální odlišnosti druhých je třeba přijímat s respektem. Učí se myslet v souvislostech, jsou schopny se ze svých chyb poučit, učí se reflektovat své myšlení a hodnotit
své dovednosti. Po absolvování přípravné třídy by mělo být dítě na takové úrovni svého rozvoje a učení, aby bylo způsobilé zvládat i život v běžném školním prostředí, dorozumět se v českém jazyce a bez vážnějších problémů zvládat školní práci a učení.
Probíhá nějaké vyhodnocování, jak se jednotlivé děti zlepšily?
Začátkem října a potom znovu v červnu procházejí všechny děti testováním. U všech dětí je vždy prokázán značný posun, jehož grafické znázornění včetně výsledků testování předáváme rodičům. Každé dítě má také od začátku školního roku založené portfolio svých prací (vyplněné pracovní listy, výtvarné práce...), které je pravidelně doplňováno a koncem školního roku předáno se slovním hodnocením zákonnému zástupci.
Zmiňovala jste využití certifikovaných edukačních programů. O jaké programy se jedná?
Jestliže vidíme, že některý z budoucích prvňáčků potřebuje intenzivnější péči, lze doporučit individuální realizaci komplexního rozvíjejícího programu. Tedy to, že sami rodiče s dítětem navštěvují odborníka, který dítě a rodiče vhodným programem provází. Všechny níže uvedené programy často pro rodiče nabízejí pedagogicko psychologické poradny nebo speciální pedagogové či psychologové ve svých soukromých ambulantních praxích. O vhodnosti výběru konkrétního programu se lze poradit přímo u nich, případně v mateřské škole nebo přípravné třídě, kam dítě dochází.
V současné době je často využíván program HYPO pro děti, které potřebují podpořit rozvoj pozornosti, percepcí (zrakové a sluchové vnímání), paměť, verbální vyjadřování a grafomotoriku.
Jinou variantou je stimulační program pro předškoláky a děti s odloženou školní docházkou MAXÍK, který je koncipován tak, aby byla rovnoměrně posilována složka motorická, grafomotorická a percepční. Ucelený program MAXÍK děti příliš nezatíží, pobaví se u něj, pohrají si, zasoutěží a přitom upravují výslovnost, rozvíjí řeč a systematičnost práce; uvědomělost v postupech zajistí dítěti větší psychickou i motorickou stabilitu.
Do třetice lze rodičům doporučit metodu Feuersteinova instrumentálního obohacování (Feuerstein's Instrumental Enrichment - FIE), která se zaměřuje na komplexní rozvoj kognitivních (poznávacích) funkcí. Její trvání je poněkud časově rozsáhlejší než předešlé dva uvedené programy. Pokud s ní rodina začne v předškolním roce dítěte, pokračuje ještě i během první třídy. Pro řadu dětí ale právě tohle může být velmi užitečné - dlouhodobě pracují podobnými postupy i po nástupu do základní školy, což dává dítěti pocit stability, kontinuity. Hlavním cílem metody je zvýšit schopnost jedince soustředit se, myslet, usuzovat a učit se na základě využití vlastních zkušeností a poznatků z každodenního života. Nelze opomenout ani program Rozvoj jazykových schopností podle D. B. ELKONINA, který je zaměřen na rozvoj čtenářské gramotnosti. Cílené rozvíjení jazykových schopností je velmi účinnou prevencí problémů se čtením. Čtení jednotlivých slov totiž ještě neznamená, že dítě bude schopné rozumět tomu, co si přečetlo - a například čtení slovních úloh a porozumění jejich zadání pak výrazně souvisejí i s úspěchy v matematice.
