Rozhovory s řediteli ZŠ a MŠ v Praze 15 a informace k oblasti vzdělávání dětí - cizinců v kontextu uprchlické vlny z válkou postižené Ukrajiny. Jaké máme dosavadní zkušenosti s výukou cizinců? Jaká se k této oblasti váže legislativa? A jak si s dětmi z Ukrajiny poradí naše mateřské a základní školy?
1. 6. 2022
Váleční uprchlíci z Ukrajiny jsou jedním z největších témat posledních měsíců. Česká republika ukazuje ohromnou solidaritu. Finanční sbírky na humanitární pomoc čítají rekordní obnosy, vzniklo velké množství místních aktivit s cílem finanční, materiální, ale také lidské pomoci. Příliv uprchlíků ale také budí mnohé otázky. Jednou z nich je otázka, jak bude dětmi z Ukrajiny ovlivněno školství. Jaká je situace v naší městské části?
Mateřské školy
“Na obecné rovině, děti - cizinci, ve školské terminologii děti s odlišným mateřským jazykem (OMJ) v mateřských školách pro nás nejsou ničím novým”, říká Ilona Hulínová, ředitelka MŠ Škola hrou. Tomu odpovídají statistiky o počtech cizinců na školách dostupné na webu www.inkluzivniskola.cz. Ve školním roce 2019/2020 navštěvovalo mateřské školy v České republice 11 942 cizinců, což odpovídá 3,3 % z celkového počtu dětí. A to je dvojnásobek než ve školním roce 2014/15. Nejčastěji jsou to přitom v MŠ dlouhodobě děti z Ukrajiny (28% žáků s cizí státní příslušností).
“Co ovšem nové je, jsou počty těchto dětí a fakt, že tématem není pouze jejich odlišný jazyk. Děti z Ukrajiny nyní přichází z válečné situace, která pro rodiny znamená nejen trauma, ale také absenci zázemí v České republice”, dodává paní ředitelka.
“Způsoby práce s dětmi s odlišným mateřským jazykem máme metodicky zpracované. Ať už se jedná o personální zajištění (kvalifikace pedagogů, logoped), pomůcky nebo individuální a skupinové činnosti při seznamování s češtinou. Podmínky dětí a žáků s OMJ jsou součástí zajišťování rovných příležitostí ve vzdělávání a někdy i speciálních vzdělávacích potřeb. Národní a kulturní odlišnosti přijímáme a využíváme v třídních programech a projektech. Děti se navzájem přirozeně seznamují s různými zeměmi, zvyky, jazykem, jmény apod. Za účasti rodičů jsme aktivity školy společně představili např. na Dnech Prahy 15 (ochutnávka jídel, výrobky dětí, malování hennou). Klademe ale důraz na to, že jsme v Čechách, platí zde česká pravidla a mluvíme česky.”
“Váleční uprchlíci určitě potřebují naši pomoc, ale ta musí být cílená, smysluplná a podle našich možností. Myslím, že tím zajistíme klid a bezpečí nám všem. Jistě je to starost, ale pro mě také dobrý pocit," dodává Ilona Hulínová s tím, že důležitá je pro ni podpora a spolupráce se zřizovatelem, kterou považuje za dobře organizovanou a funkční.
Adaptační skupiny
“Pro děti ukrajinských uprchlíků vznikají v České republice adaptační skupiny, které by měly pomoct dětem s pozvolnou jazykovou i kulturní integrací a zároveň by v nich měly překonat nejhorší trauma po útěku z válečné zóny, kterým si mnohé z nich prošly. Skupiny mají být kombinací hlídání a seznamování se s novým kulturním prostředím” (Seznam zprávy). Zřizovat adaptační skupiny mohou nestátní neziskové organizace, obce, kraje a jejich příspěvkové organizace.
V Praze 15 zřizuje adaptační skupiny pro děti od 3 do 6 let městská část, v současné době fungují takové skupiny dvě. “Na první skupinu, která splňuje podmínky počtem dětí, budeme žádat o dotaci na Magistrát hl.m. Prahy. Druhá skupina je početně menší, ale vnímáme potřebu pomoci uprchlickým rodičům (zpravidla matkám) se začleněním do pracovního procesu, což ve výsledku přinese finanční odlehčení celému systému”, říká Jitka Kolářová, místostarostka pro školství.
S adaptačními skupinami souvisí otázka kapacity mateřských škol. “Adaptační skupiny mají v současné době ještě volnou kapacitu. Neměl by tedy nastat přetlak dětí z uprchlických rodin do MŠ zřizovaných městskou částí. Počet míst do jednotlivých MŠ je městskou částí systematicky koordinován. Na rozdíl od základních škol se však nevytvářejí místa nová, ale určují se počty v rámci těch stávajících. Počty rodin válečných uprchlíků na Praze 15 se mění, některé rodiny se vrací zpět na Ukrajinu, jiné se stěhují. Situace je tedy velmi dynamická a je nutné flexibilně reagovat na aktuální stav”, vysvětluje Jitka Kolářová.
“Co se týče další podpory dětí z Ukrajiny, rozšířila městská část ve spolupráci s organizací Proxima Sociale terénní program a podporu i na ukrajinské rodiny s dětmi. Sociální pracovnice je uprchlice, dobře tedy chápe složitost situace i emoce klientů”, doplňuje k aktivitám městské části Jitka Kolářová.
Základní školy
Podpora dětí-cizinců nepředstavuje novinku ani pro základní školy. Ve školním roce 2019/2020 navštěvovalo základní školy v České republice 26 527 cizinců, což odpovídá 2,8 % z celkového počtu dětí (statistiky www.inkluzivniskola.cz). Ve školství dnes pracujeme s takzvanými podpůrnými opatřeními (zkratka PO). A dlouhodobě existují podpůrná opatření i pro žáky cizince. V některých školách jejich úspěšné začlenění podporuje i přímo určený koordinátor z řad učitelů.
Po příchodu do České republiky má takové dítě nárok na bezplatnou výuku češtiny (100-200 hodin osobně či distančně ve skupinách do 10 žáků), kterou zajišťují krajské úřady a probíhá v určených školách, kde mají s výukou pro cizince dlouhodobé zkušenosti. V souvislosti s uprchlickou vlnou je ale tato výuka rozšířena na všechny školy v Praze 15.
Na konkrétní podobu podpory žáků-cizinců jsme se zeptali pana ředitele Základní školy Nad Přehradou Jana Noska.
Jak na vaší škole probíhá podpora žáků s OMJ?
“Před začátkem školního roku 2021/22 se zástupce vedení školy zúčastnil školení o novém pojetí výuky žáků s OMJ a o způsobech jejího financování pořádaného organizací Meta, která úzce spolupracovala s Ministerstvem školství a Českou školní inspekcí. V září 2021/22 došlo k zahájení výuky předmětu Čeština jako druhý jazyk (ČDJ), byla vytvořena skupina do počtu deseti žáků. Skupinu tvořili žáci 1.,2.,3., 7. a 9. ročníku. K zařazení byl nutný souhlas zákonného zástupce. Před zařazením do skupiny jsme provedli diagnostiku úrovně znalostí českého jazyka. Výuka probíhá 3x týdně v době vyučování. Ve výuce se v 1. pololetí používaly především materiály společnosti Meta, dále pracovní listy společnosti Inkluzivní škola. Škola také zakoupila aplikaci Včelka, kterou žáci využívali zejména k individuálnímu procvičování v době, kdy pedagog pracoval s jedním z žáků a nemohl se věnovat skupině.”
Jak se uprchlická vlna v důsledku války na Ukrajině promítla do fungování školy, co se týče např. počtu žáků či pedagogické práce?
“V jednu chvíli se skupina navýšila z deseti na dvacet šest žáků. Při výuce proto bylo nutné přejít k větší vnitřní diferenciaci. Vyučujícímu pomáhá i asistent pedagoga. V hodinách začali žáci pracovat podle učebnice Česky krok za krokem autorky L. Holé. Celkově věnujeme tématu žáků s OMJ více času a pozornosti. Při výuce nových žáků převážně z Ukrajiny v hodinách ČDJ se nezaměřujeme pouze na výuku jazyka, ale také na další sociokulturní vzdělávání. Pedagog vyučující ČDJ od února 2022 studuje dlouhodobý kurz ČDJ na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Pedagogický sbor se na svých poradách zabývá začleňováním žákům s OMJ, dochází k výměně zkušeností i praktických výukových materiálů. Navýšení počtu žáků s OMJ a jejich začlenění se projednávalo i na schůzce zástupců třídních důvěrníků, se vším byla seznámena školská rada. K materiální podpoře přistoupil velmi aktivně Spolek rodičů a přátel školy.”
S jakými dalšími nároky je podpora žáků z Ukrajiny spojena?
“Škola vydala peníze na nákup nových pomůcek pro tyto žáky, bylo nutné dokoupit šatní skříňky. Pomoci žákům se zajištěním pomůcek na výtvarnou výchovu a pracovní činnosti. Poslední volné lavice a židle se rozmístily podle potřeby do tříd. Vyšší počet podpořených žáků ve třídách některých ročníků práci ztížil. Nejnáročnější je práce v 1. ročníku, kam přibylo 7 žáků. Ve školní družině je kapacita zcela naplněna. Dále bylo nutné řešit stravování žáků, dodatečné zařazení do kurzu plavání, projednat se zákonnými zástupci otázku účasti žáků na akcích mimo školu aj. Zařazování žáků s sebou nese také nemalou administrativní zátěž. Komunikace s některými zákonnými zástupci je složitá a vůbec nesouvisí s jazykovou bariérou, neboť škola je schopna s nimi komunikovat v jejich jazyce.”
Máte představu, jak bude vypadat příští školní rok?
“Příští školní rok se těžko plánuje, neboť není jasný počet žáků, kteří na škole budou pokračovat, a počet nově přihlášených žáků s OMJ do 1. ročníku (zápis pro ukrajinské děti proběhne 2.6.2022). Bude nutná úprava školního vzdělávacího programu a personální zajištění výuky, nutná bude také spolupráce s pedagogicko-psychologickou poradnou. Také předpokládáme, že dojde upřesnění pokynů MŠMT k hodnocení žáků ve školním roce 2022/2023.”
Veronika Buriánová
Problematikou žáků cizinců se dlouhodobě zabývá Národní pedagogický institut (NPI - https://cizinci.npi.cz/), který školám nabízí například bezplatné služby adaptačních koordinátorů a tlumočnické či překladatelské služby.
